PRO ČTENÁŘE

POKUD SE CHCETE AKTIVNĚ ZÚČASTNIT ČTENÍ BIBLE NOCÍ I DNEM VE DNECH 9. – 10. ŘÍJNA 2020 VE ZLÍNĚ A ZAŘADIT SE MEZI LEKTORY, KONTAKTUJTE NÁS NA EMAILU SVARC@CREDONADACNIFOND.CZ.

Modlitby před a po četbě Písma svatého

Nabízíme dvě modlitby, které mohou doprovázet Vaše setkání s Písmem svatým.
První text lze použít před tím, než se začtete do Písma. Skrze druhou modlitbu si vyprošujme, aby plody takové četby byly trvalé. Autorem obou modliteb je bl. Jakub Alberione, zakladatel Dcer sv. Pavla.

Modlitba před četbou Písma
Ježíši, pravé světlo osvěcující každého člověka,
zjev mi všechny poklady moudrosti a poznání,
které jsou v tobě ukryté.
Daruj mi svého svatého Ducha,
aby mě naučil to, co jsi hlásal.
Dej, ať tvé slovo pronikne do mé duše
a vede mé kroky.
Amen.

Modlitba po četbě Písma
Ježíši, božský učiteli,
ty máš slova věčného života.
Věřím, Pane, že jsi Pravda,
rozmnož moji víru.
Miluji tě, Pane.
Ty jsi naše Cesta, zveš nás,
abychom dokonale zachovávali tvá přikázání.
Pane, Živote náš,
klaním se ti, chválím tě a děkuji ti za dar Písma svatého.
Dej, ať dokážu zachovávat tvoje slova ve své mysli
a uvažovat o nich ve svém srdci.
Amen.

Desatero pro lektory

  1. Čemu člověk nerozumí, to také nemůže správně předčítat. Proto se připravit dopředu. Snaž se pochopit myšlenkový obsah textu. To, co čteš, si rozčleň. Posluchač nevnímá jednotlivá slova, ale obsahové celky.
  2. Sotva se ti podaří chytit tón a polohu hlasu, pauzy, přízvuky a melodii vět až při čtení samém. Proto si úryvek přečti předem a nahlas. Uděláš dobře, můžeš-li k tomu přizvat i nějakého posluchače.
  3. Položit správný přízvuk není věc náhody, ale pochopení. Věta je utvořena tak, že vyhrocuje myšlenku do jednoho hlavního slova. Tato hlavní slova ve větách si dobře zapamatuj.
  4. Při čtení uchovávej melodii řeči. Ta spolu s přízvukem a střídáním tempa dává větám život, barvu
    a znělost. Nezaměňuj melodii řeči za zpěv ani za „nábožný pathos“. Hlas zní nejlíp, když mluvíš ve své přirozené poloze.
  5. Čárka za slovem neznamená vždy pauzu, ani se před ní vždycky nezvedá hlas. Rozlišuj, kdy ji brát vážně, a kdy ji „nečíst“. Při předčítání se řídíme myšlenkovým spádem a přirozeným tokem mluvené řeči. Chceš-li číst tak, jak se doopravdy mluví, dávej se znaménky jako dvojtečka a uvozovky myšlenkově vést, ne zvukově spoutat.
  6. Nečti uspěchaně: vyslovuj zřetelně, – dělej náležité pauzy, – dýchej klidně. Dopřej lidem, ať stačí sledovat Boží poselství myšlenku za myšlenkou.
  7. Než začneš číst, a pak před každým novým odstavcem se podívej na lidi. Navážeš tak spojení, vždyť nečteš pro sebe, ale čteš lidem.
  8. Lidé neposlouchají jen ušima, ale i očima. Proto i tvůj vzhled, oblečení, postoj a pohyby při četbě působí na posluchače. Choď klidně, stůj pevně na obou nohou, zacházej s lektorskou knihou uctivě.
  9. S mikrofonem je třeba zacházet opatrně a jemně. Čti ve vzdálenosti 20 – 30 cm od mikrofonu.
  10. Protože čteš úryvek z Písma svatého, dříve než budeš „mluvit“ k lidem, „mluv“ nejprve s Bohem.

    (Inspirováno knihou Patnáct pravidel pro lektory, autor Ladislav Simajchl)